BÁLAJÓGA

jóga pro děti, juniory a rodiče

 

M. Mihulová – M. Svoboda

 

 

 

OBSAH:

 

BÁLAJÓGA

   I. ČÁST

TĚLESNÁ CVIČENÍ
   Hlavní zásady praktikování tělesných cvičení

PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ
   Pavana muktásana
   Loma – viloma
   Kočky
   Další průpravná cvičení
   Cvičení ve dvojicích
   Spinální cviky

POZDRAV SLUNCI

ÁSANY

SEDY

SESTAVY
   Panter
   Antistresová sestava

OČNÍ CVIKY
   Zásady pro vlastní cvičení
   Průpravná cvičení
   Oční cviky

PRÁNAJÁMA
   Zásady pránajámických cvičení
   Pránajámické techniky

RELAXACE
   Zásady pro provádění relaxačních technik
   Relaxační techniky

 

 

 

 

II. ČÁST

ZÁKLADY ŽIVOTNÍ FILOSOFIE JÓGY
   Tajemství života
   Lidská bytost

ZÁKONY ŽIVOTA
   Zákon příčiny a následku
   Zákon Jednoty
   Morální zákony
   Jama
   Nijama

ŽIVOT V DUCHU JÓGY

MEZILIDSKÉ VZTAHY
   Vztahy mezi generacemi

 SVOBODNÁ INDIVIDUALITA
   Zodpovědnost
   Tolerance
   Sebehodnocení
   Davové myšlení
   Drogy
   Vnitřní skutečnost

HLEDÁNÍ

PRAXE JÓGY

MENTÁLNÍ TECHNIKY
   Zásady praktikování mentálních technik
   Koncentrační techniky
   Meditační techniky
   Sankalpa

OVLÁDÁNÍ MYŠLENEK
   Pozitivní myšlení

   III. ČÁST

RODIČE A UČITELÉ

 

 

UKÁZKA Z TEXTU:

 

 

BÁLAJÓGA

 

   Jóga představuje jeden z nejstarších a nejdokonalejších systémů pro lidské zdraví. Pojem zdraví je přitom chápán na třech úrovních – tělesné, duševní a duchovní.

   Pro oblast tělesnou nabízí jóga velice bohatou škálu cviků. Jedná se o cvičení přípravná i o klasické jógové polohy známé pod názvem ásany, dále mudry, bandhy, očistné techniky i cvičení zaměřená speciálně na určité orgány nebo zdravotní problémy. Pránajáma je soustavou dechových cvičení s účinky přesahujícími tělesnou oblast.

   Na rozdíl od dnes běžných tělovýchovných aktivit působí jednotlivá cvičení jógy do hloubky, cíleně na dosažení pozitivních změn v určitých oblastech organismu, jsou spojena s prociťováním příslušných částí těla (což rozvíjí prohloubenou schopnost komunikace s vlastním organismem).

   Oproti řadě dnešních sportovních disciplín jóga neobsahuje prvky dřiny, soutěživosti ani honby za úspěchem. V tom lze spatřovat jednu z mnoha příčin, proč jóga navozuje fyzické i psychické uvolnění.

   Soustava pránajámických (dechových) technik je vedle fyzického organismu zaměřena také na oblast duševní. Zde napomáhá k pozitivnímu ovlivňování psychických i mentálních stavů a umožňuje jejich vědomou regulaci. Speciálně pro oblast duševní pak existuje celá řada relaxačních, harmonizačních, koncentračních i meditačních technik umožňujících postupné zklidnění, pochopení a ovládání této oblasti. Pro dnešního člověka žijícího uprostřed stálých aktivit a stresů může být tato část jógy nesmírně blahodárná.

   Pod pojem duchovní oblast jógy lze zahrnout metody a postupy vedoucí k hlubšímu pochopení lidské bytosti, přiblížení se k podstatě a smyslu života.

   Vrátíme-li se k názvu této publikace Bálajóga, můžeme jej překládat jako jóga pro dívky a chlapce, což významově přesahuje běžně používaný pojem jóga pro děti. Z uvedené stručné charakteristiky jógy totiž jasně vyplývá, že prostředky z jednotlivých oblastí mohou být efektivně využívány v návaznosti na dosažený věk. Z mnohaletých zkušeností plynoucích z práce s dětmi a mládeží v našich podmínkách lze přibližně stanovit dvě věkové kategorie. První 5 až 13 let a druhá 14 až 18 let, přičemž je třeba brát v úvahu individuální tělesnou i duševní vyspělost. Určité náznaky cvičení jógy lze praktikovat i s dětmi mladšími pěti let. Jedná se však většinou jen o jistou zábavnou pohybovou aktivitu se zařazením některých jednoduchých prvků jógy. Od 5 let je však většina dětí schopna praktikovat vhodně přizpůsobená jógová cvičení jako určitý systém.

   První věková skupina (5 až 13 let) využívá zejména tělesná cvičení obohacená o jednoduché techniky dechové. Relaxační cvičení lze provádět spíše náznakově a ve zkrácené podobě, s ohledem na mentalitu dětí.

   Druhá skupina (14 až 18 let) může praktikovat samozřejmě všechna cvičení podobně jako skupina první. Navíc lze zařadit náročnější tělesné pozice, delší výdrže u statických cviků, prohloubit provádění dechových technik a užívat základních technik relaxačních. Ve věku 16 až 18 let lze začít praktikovat i některé mentální techniky (uvedené ve druhé části této knihy).

   Do výuky jógy je postupně možno zařadit i některé prvky z oblasti duchovní. Na základě zkušeností s dnešní mladou generací lze konstatovat poměrně velký zájem o filosofické aspekty jógy u některých jedinců již ve věku 14 až 15 let.

   Jelikož tato publikace respektuje uvedené věkové kategorie, je rovněž rozdělena do dvou hlavních částí. První se zaměřuje převážně na tělesná cvičení představující náplň jógových aktivit menších dětí. Vzhledem k jejich věku je text určen zejména rodičům či vychovatelům, kteří budou uvedená cvičení s dětmi praktikovat.

   Všechna tělesná cvičení zde uvedená jsou samozřejmě vhodná i pro vyšší věkovou kategorii, případně pro dospělé.

   Druhá část knihy určená pro věk zhruba 14 až 18 let (samozřejmě i pro vyšší věkové kategorie) je zaměřena na oblast duševní a duchovní. Doporučuje vhodné mentální techniky a přibližuje filosofii jógy se zaměřením na praktické využití některých jejích aspektů v současném životě.

   Poslední část knihy je určena rodičům, učitelům a vychovatelům, kteří jógu s dětmi praktikují. Obsahuje některé zásady a doporučení směřující k efektivní a bezpečné práci s dětmi na poli jógy.