UKÁZKA Z TEXTU:

Úvod

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych vám nabídl netradiční kuchařku, která se nezabývá masovými ani jinými jídly, ale vztahuje se hlavně na suroviny, které nás nic nestojí, jsou snadno přístupné a které si můžeme na jaře, v létě i na podzim natrhat na louce, v lese, ale i jinde a připravit si z nich výživné a vitaminově zajímavé jídlo. Pro někoho jsou obtížný plevel, pro druhého jedinečná kuchyňská surovina, ze které se dají připravit netradiční jídla. Některé z těchto rostlinek a bylinek se dají koupit i na našem trhu.

Na jaře pamatujeme i na nepatrný přídavek první zeleně k pokrmům již proto, že zpestří jejich vzhled i chuť a také proto, že obsahuje vitaminy a navíc i látky potřebné a prospěšné pro naše tělo. Víme ovšem, že se zelenými lístečky nenasytíme, a právě proto vaříme brambory, knedlíky nebo hrách a kroupy či jiné sytící pokrmy.

Tuto zeleň vítáme s příchodem jara tak, jako ji vítali naši předkové, kteří zjara sbírali první bylinky a zasyrova je pojídali, ne ovšem pro nasycení, či pro jejich osvěžující chuť, ale přímo k jejich léčící potřebě. Ze zkušenosti totiž vypozorovali, že tato jarní zeleň, ty první saláty, bylinky i natě, chrání před mnoha poruchami zdraví, před krvácením z dásní, před úpornou rýmou a kašlem i před jarní vysíleností.

Moderní věda potvrdila tuto starou lidovou moudrost, neboť objevila v zelených listech podobně jako v zelenině vůbec, stejně jako v ovoci a některých jiných potravinách množství vitaminů. Ty chrání tělo před nakažlivými a jinými chorobami, a tak udržují jak dospělé, tak hlavně děti při pevném zdraví.

Zelené koření nám poskytují aromatické byliny svými čerstvými natěmi. Většinu z nich si můžeme sami vypěstovat v truhlíku za oknem nebo na zahrádce. Jedná se především o pažitku, petrželovou a celerovou nať, kterou můžeme získat odříznutím vršku kořene petržele či celeru a namočením do vody. Vypěstovat si můžeme i kopr, bazalku, libeček a estragon.

Zelenina je důležitým zdrojem vitaminu C a karotenů – provitaminů A, minerálních látek a vlákniny.

Zatímco u nás pěstujeme 33 druhů zeleniny, ve Francii se jich používá 58 a v čínském jídelníčku najdeme až 80 druhů nejrůznějších pěstovaných i planých rostlin.

Za zmínku stojí obsah vitaminu C v těchto rostlinách: kopřiva dvoudomá (105 mg/100 g), šťovík (120 mg/100 g), jitrocel větší (140 mg/100 g), mochna husí (360 mg/100 g), lebeda lesklá (230 mg/100 g), kontryhel obecný 216 mg/100 g), borůvky (160 mg/1000 g), maliny (240 mg/1000 g), ostružiny 210 mg/1000 g), šípky (2700 mg/1000 g).

Naproti tomu obsah vitaminu C u pěstovaných rostlin: zeleninová paprika (120 mg/100 g), hlávková kapusta (60 mg/100 g), špenát (45 mg/100 g), zelí (22 mg/100 g), černý rybíz (180 mg/100 g), kiwi (100 mg/100 g) a citrony (50 mg/100 g).

Množství vitaminu C v planých bylinách kolísá podle prostředí a půdy, kde se rostliny pěstují. Nejvíce je ho v jarních rostlinách.

„Není na světě bylina, aby na něco nebyla“, praví lidová moudrost a následující čísla vás snad přesvědčí o tom, že je to pravda. Například podle údajů v knize Zelená lékárna z roku 1984 má z 18 000 druhů vyšších rostlin rostoucích v Evropě přibližně 2 500 léčebné využití, z 3 000 druhů vyšších rostlin rostoucích na našem území se v průběhu staletí využívalo k léčebným účelům asi 800 druhů, dnes je jich 150 a v lidovém léčitelství 200.

Věřím, že vám tato kniha přinese nejen poučení, ale že vás seznámí i se surovinami a recepty z nich, které jste možná ještě nevyzkoušeli.

autor

Recepty s použitím jednotlivých bylin

Akát

Akátové či jitrocelové křupky

Listy jitrocele či květy akátu pomačkáme, posypeme cukrem a necháme půl hodiny odležet. Pak je obalíme v těstíčku z rozšlehaného vejce a hladké mouky, osmažíme na tuku a obalíme v cukru.

Smažené květy akátu

10 květů akátů, 1/4 l husté smetany, 3 vejce, podle potřeby hladká mouka, trochu citronové šťávy, sůl

Na smažení a obalování: 200 g másla nebo sádla, 50 g moučkového cukru a na špičku nože mleté skořice

Do smetany zašleháme žloutky, přimícháme mouku podle potřeby, lehce osolíme, přidáme citronovou šťávu a tuhý sníh připravený ze zbylých bílků. Připravíme si mladé květy akátů, důkladně je omyjeme, zbavíme nečistot a osušíme v utěrce. Namáčíme v těstíčku a ihned je smažíme na rozpáleném másle nebo sádle dozlatova. Usmažené podáváme jako moučník posypané moučkovým cukrem a mletou skořicí nebo skořicovým cukrem.

Andělika

Čaj z anděliky lékařské

Pomáhá při zánětech dutiny ústní, nachlazení, nadýmání, zácpě, anémii a menstruačních bolestech. Čistí játra a je posilujícím lékem po porodu. Nepoužíváme v těhotenství a trpíme-li cukrovkou.

Čaj z anděliky proti nespavosti vyvolané žaludečními nebo žlučníkovými potížemi

30 g anděliky, 20 g máty peprné, 20 g vachty, 30 g kozlíku lékařského smícháme, 2 čajové lžičky směsi povaříme sedm minut ve dvou šálcích vody. Scedíme a podáváme 2-3 šálky teplého čaje denně.

Čaj z anděliky při chorobách cest dýchacích a zažívacích

1-2 lžičky sušeného řezaného kořene na 1/4 l vody povaříme na mírném plameni a necháme asi 15 minut louhovat.

Pijeme 1-2 šálky denně, při chorobách dýchacích cest příjemně teplé, při žaludečních obtížích chladnější.