JÓGA A STRAVA

 

M. Mihulová – M. Svoboda

 

 

OBSAH:

 

 

 

UKÁZKA Z TEXTU:

 

 

JÓGA A STRAVA

   Jóga představuje nejstarší známý systém sebepoznávání a zároveň i jeden z nejdokonalejších systémů pro lidské zdraví. Jako taková nemůže pochopitelně opomíjet ani problematiku stravování.

   Z hlediska zachování či znovuobnovení zdraví se zabývá vhodným složením stravy i způsobem jejího přijímání. Z hlediska sebepoznávání vede člověka k poznávání přirozených potřeb vlastního organismu i jejich optimálního zabezpečování. Pozornost věnuje také schopnosti rozpoznávat reakce organismu na přijímanou stravu i vědomé ovlivňování jeho stavu.

   Stravovací principy jógy nepředstavují žádné dogma, ale pouze základní obecné zásady, jejichž konkrétní naplnění je individuální záležitostí. Mezi miliardami obyvatel naší planety neexistují dva naprosto stejní jedinci. Proto by ani nebylo rozumné předepisovat všem naprosto stejný způsob stravování. Tento přístup představuje zároveň i určitou formu prevence proti možnému vzniku fanatismu v otázce stravování. Řada lidí totiž v tomto směru upadá k fanatickému lpění na někdy přísných zásadách určitého systému stravování, aniž by si byla schopna v dostatečné míře uvědomit negativní stránky takového počínání. Jóga představuje mimo jiné cestu k osvobození člověka. V přímém rozporu s takovým cílem by pak bylo zotročení systémem, jenž i člověk přijal či vytvořil, v tomto případě systémem stravování. Měli bychom tedy v zájmu našeho zdraví přijmout určitá pravidla stravování a na jejich základě vytvořit i individuální podobu jídelníčku. Jestliže však nastane situace, kdy z určitých důvodů nelze přijaté zásady dodržet, neměli bychom se považovat za „hříšníka“, ani se obávat negativních následků. Zdraví organismus se jistě dokáže vyrovnat s určitými výkyvy ve stravovacích zvyklostech a eliminovat případné méně vhodné potraviny.

   Stravování obyvatel dnešního civilizovaného světa nepředstavuje (přes velký výběr potravin, který je k dispozici) mnohdy nejvhodnější systém z hlediska zachování zdraví. Jedná se především o přílišnou konzumaci masa a masných výrobků, o užívání příliš koncentrovaných potravin (s vysokou koncentrací tuků, bílkovin, soli, cukru a tak dále) a potravin průmyslově zpracovávaných. Jídlo se také velmi často stává prostředkem k uspokojování nepřirozených chutí místo zajištění přirozených potřeb organismu. Velkým nešvarem je i způsob přijímání stravy poznamenaný spěchem, nervozitou a negativními emocemi. Přitom i relativně malá změna stravovacích zvyklostí může přinášet pozitivní zdravotní účinky, aniž by bylo později třeba léčit následky zbytečných zlozvyků. Praktikuje-li někdo jógu, většinou dříve či později upraví i způsob stravování. Zásady jógy v této oblasti však mohou využívat i ti, kteří jógu nepraktikují. Ke svému prospěchu v některých případech bývá seznámení s principy stravování dle zásad jógy i prvním krůčkem k přijetí dalších součástí celého systému jógy.

   Ať již je cesta k jogínskému stravování jakákoli, měl by si každý potvrdit jeho výhody díky vlastní zkušenosti. (Tato zásada představuje současně důležitý princip i ve všech oblastech jógy). Takovou zkušeností může být nejen pozitivní změna zdravotního stavu, dostatek životní energie, celkový dobrý pocit, ale také příznivé změny v oblasti duševní.

 

STRAVA A ENERGIE

   Příjem potravy nepředstavuje z hlediska jógy pouze přísun důležitých látek. Významnou roli hraje také složka energetická, a to jak na straně přijímaných potravin, tak na straně energetických aktivit vlastního organismu.

   Každá potravina obsahuje i určité množství energie, kterou nelze chápat jako běžně udávanou kalorickou (joulovou) hodnotu. Jedná se o takzvanou pránickou neboli životní energii. Nejvyšší množství obsahuje například syrová zelenina a ovoce, semena rostlin, ořechy, med, celozrnné a naklíčené obiloviny, divoké byliny a tak dále. Tepelné a průmyslové zpracování potravin výrazně snižuje množství obsažené energie. Proto by při skladbě jídelníčku měla být uplatněna dvě hlediska. Jedno zajišťující díky pestrosti obsah všech důležitých látek, a druhé zaměřené na dostatečný příjem životní energie.

   Pokud se jedná o energetickou aktivitu organismu, rozlišuje jóga pět základních druhů: prána, samána, vyjána, udána a apána. Projevy těchto energií se uplatňují při různých činnostech a jejich harmonické spolupůsobení zajišťuje optimální stav. Jedná se o aktivity tělesné (například dýchání, přijímání stravy), ale i duševní (reakce na smyslové impulzy, emoční a myšlenkové pochody).

   První se uplatňuje energie typu prána (toto označení bývá užíváno i pro obecné označení nerozlišené životní energie). Zajišťuje správný příjem potravy (ale také vzduchu, zrakových a dalších impulzů, informací z vnějšího prostředí a podobně). Samána se podílí na zpracování přijatých látek i dalších impulzů. Vyjána je charakteristická pro kolování zpracovaných látek v organismu nebo třeba přemýšlení nad přijatými a zpracovanými poznatky. Následující energetická aktivita, nazývaná udána, doprovází využití kolujících látek (například k zásobení jednotlivých buněk a tkání) nebo utvoření určitého závěru plynoucího ze skupiny probíraných myšlenek. Apána nakonec představuje aktivitu poslední v daném cyklu, neboť se podílí na vyloučení nepotřebných částí potravy (dále například kysličníku uhličitého ve fázi výdechu), ale také na vyjádření myšlenkových závěrů například ve formě slovního či písemného projevu.

   Celý uvedený cyklus probíhá nesčíslněkrát na různých úrovních během celého lidského života. Neznamená to nutnost pozorovat a studovat jednotlivé energetické projevy. Vědomí jejich existence však rozšíří běžný pohled na aktivity lidského organismu a jeho skrytou inteligenci. Uvedené projevy spojené například s procesem přijímání stravy probíhají samovolně a člověk je nemusí žádným způsobem řídit. Měl by se však snažit, aby svým počínáním jejich průběh nenarušoval či neomezoval.

   V otázce stravování lze velice významně vědomě ovlivnit především první formu energetické aktivity. Příjem potravy totiž doprovází řada dalších projevů. Člověk by měl jíst především v klidu, soustředěn na přijímané jídlo. Neklid vnitřní ani vnější není při tom žádoucí, podobně jako intenzivní rozhovory, četba, sledování televizních pořadů, práce na počítači a podobně. Svámi Šivananda dává v tomto směru jednoduché doporučení: „Když jím, tak jím.“ Čisté, upravené prostředí pak představuje další impulzy příznivě ovlivňující přijímání potravy. Uvedená problematika se pochopitelně vztahuje také na stravování dětí. Lze konstatovat, že vzhledem k velké citlivosti dětského organismu i duše je ještě významnější než u dospělého člověka. Mezi velké nešvary lze v tomto směru zařadit nucení dětí do jídla, které nemají rády, spěch při jídle nebo dokonce závody, kdo dřív předloženou porci spořádá. Nesmírně škodlivé je jídlo nucené dětem pod pohrůžkou určitého trestu, nebo doprovázené ráznými příkazy rodičů. Všechny tyto projevy ve větší či menší míře negativně ovlivňují proces přijímání potravy a rozhodně nebudou dětskému organismu prospívat.

   Velký význam má také dostatečné žvýkání. Při něm je částečně ovlivňována i druhá část energetické aktivity – samána zajišťující zpracování potravy. Dostatečně rozžvýkaná strava usnadňuje tento proces. Navíc doba věnovaná žvýkání vytváří větší možnost vychutnat jemnější chutě a poskytuje prostor pro koncentraci na přijímané jídlo. Hltání nedostatečně rozžvýkané potravy patří dnes k poměrně rozšířeným zlozvykům a zbytečně zatěžuje organismus. André van Lysebeth, belgický učitel jógy, k tomu dodává, že tuhou stravu bychom měli pít (neboli polykat v dostatečně rozmělněné podobě) a tekutiny kousat. Toto „kousání“ známé při ochutnávání vín zabraňuje nežádoucímu překotnému polykání nápojů a umožňuje lépe si uvědomit jejich chuť.

   Dostatečné žvýkání je významné také z hlediska příjmu energie. Ta se při rozžvýkání intenzivněji uvolňuje a zároveň je již v oblasti úst efektivně přijímána jemnějšími složkami lidského organismu.

   Životní energie představuje také významný aspekt při přípravě stravy. Tato energie dle učení jógy doprovází všechny životní projevy v úrovni tělesné i duševní. Člověk je v tomto smyslu přijímačem i vysílačem energie. Většinou nevědomě, ovlivňuje své okolí, nebo je okolím sám ovlivňován. V tomto smyslu jsou při přípravě jídla důležité nejen čisté ruce a nádobí, ale také stav duše. Proto ten, kdo chce připravit skutečně kvalitní pokrm, by měl dbát na dobré duševní rozpoložení. Připravovat jídlo v klidu a s láskou, bez nervozity a negativních emocí. Lidé s dostatečnou citlivostí se sami snadno přesvědčí, nebo přesvědčili o reálnosti uvedených projevů. Také malé děti často negativně reagují na stravu připravenou matkou, která nebyla právě v dobrém duševním rozpoložení.

 

 

RECEPTY

 

POMAZÁNKY Pomazánka z fazolí, řeřichy a bylinek Pomazánka hummus Sójová pomazánka s droždím Sójová pomazánka s tvarohem Sójová pomazánka s letní zeleninou Pomazánka z tofu Paštika z hub a potočnice Ořechová paštika Dhal – indická paštika Lilková pomazánka Mrkvový tvaroh Tvarohová pomazánka s ředkví Křenová pomazánka s mrkví a celerem Bylinkové máslo s mateřídouškou Plísňový sýr s bylinkami Sýrové koule s pažitkou   POLÉVKY Polévka z loupaného hrášku s podmáslím Hrachovo-kroupová polévka Fazolová polévka Fazolovo-tykvová polévka Čočková polévka s houbami Sedlácká polévka se slunečnicovými semínky Kořeněná cizrno-rajčatová polévka Polévka s cizrnou, česnekem a špenátem Sójová polévka s droždím a kopřivou Sójové nočky do polévek Rajská polévka se sójou Krémová sójová polévka Houbová polévka Bylinková polévka s houbami Nudlový vývar Ořechové knedlíčky v zeleninovém vývaru Vývar s květákem Pastináková polévka se sýrem a kmínem Polévka z řapíkatého celeru s rajčaty Rajčatová polévka s mandlemi Lehká tykvová polévka Špenátovo-brokolicová polévka Francouzská cibulová polévka Zeleninový vývar s jarní cibulkou Polévka na čínský způsob Kukuřičná polévka s čerstvou majoránkou Zeleninová polévka s kukuřično-bramborovými noky Krémová polévka s cuketami Chřestová polévka Polévka z kopřiv Saská šípková polévka Mrkvová polévka s koriandrem Kroupová polévka s mrkví Jáhlová polévka s mrkví Jáhlová polévka s houbami Pórková polévka s ovesnými vločkami   HLAVNÍ JÍDLA Zapékané boby Sójové placičky Sójová kaše se špenátem Květák jako mozeček se sójou Zeleninový nákyp se sójou Zapečené sójové boby s houbami Karbanátky ze sójových bobů Čočkové karbanátky s mátou Plněné kapustové listy Růžičková kapusta s kaštany Růžičková kapusta po čínsku Zeleninové karbanátky Zeleninová nádivka Zeleninové rizoto Zeleninový pilaf Zelenina s ovčím sýrem Zeleninová směs s artyčoky Zeleninová směs s rozmarýnem Zelenina s ořechy kešu Palačinky se zeleninou Paprikové lusky plněné sýrem Zelné závitky s houbami Gratinovaná brokolice a květák Květáková zapékaná směs s mandlemi Zapečený květák se sýrem Kořeněné brambory s květákem Sýrový trhanec Brambory se sýrem a pórkem Bramborové kuličky Kořeněná cizrna s dušeným lilkem Zapékané baklažány Rajská jablíčka s houbami Plněné cukety Chřest se sýrovým pestem Guláš z fazolí a těstovin Fazole adzuki ve sladkokyselé omáčce Mrkvové placičky s naklíčeným obilím Kukuřičné knedlíčky

HLAVNÍ JÍDLA Kukuřičné lívance Kukuřičné lívanečky Jáhly s letní zeleninou Jáhly s pórkem Jáhlová omeleta Rýžové knedlíčky se sýrem Pikantní rýžová pánev Rýžový pilaf s bylinkami Banány s rýží Ječné placky Ječné lívance se zeleninou Pikantní pšeničný nákyp Zelenina s pšenicí Pohanka s fazolovými klíčky Masové kuličky bez masa se špagetovou omáčkou Ravioly plněné ořechovou nádivkou Těstoviny na neapolský způsob Makarony s cizrnou a rajčaty Carbonara se sušenými rajčaty a parmazánem Těstoviny s rajčaty Pappardelle s provensálskou omáčkou Tvarohové placky Tvarohové knedlíky s ovesnými vločkami Cibulové košíčky s kozím sýrem Koláč s pórkem a sýrem Bochník z brambor a ořechů Ořechová směs Špenátový puding   DEZERTY Ovesné palačinky Ovesné placičky Závin z ovesných vloček Dort z ovesných vloček Puding z ovesných vloček Buchtičky Ovoce v těstíčku Ovocný salát s omáčkou z tahini Tvaroh s bezinkami Jogurtový krém s ostružinami Ovocné rizoto Malinový dezert s lískovými oříšky Jablkové flameri z kukuřičné krupice Tvarohový koláč s čerstvými hruškami Hrušky s medem a ořechy Palačinky z celozrnné mouky Palačinky z pohankové mouky Tvarohová náplň do palačinek Koláč z palačinkového těsta s hruškami a slívami Rybízový koláč se sněhovou čepicí Mrkvový moučník Kefírový moučník Jablkový závin z tvarohového těsta Jablkový dort Bublanina s lněným semínkem Makovec Šneci s mákem Jáhlové koláčky s kokosem Rýžové placičky Pizza s kokosovou smetanou Pohankovo-špaldové spirálky s jablečným pyré a oříšky Skládané müsli Zázvorový chléb   SALÁTY Zelené fazole s jogurtem Salát z fazolí a pomerančů s čerstvými bylinkami Kapucínový salát Cizrnový salát se žampiony a jogurtem Pestrý ovesný salát Zeleninový salát z naklíčené špaldy s medovým nálevem Salát z červené řepy s avokádovou zálivkou Těstovinový salát Barevný těstovinový salát s balkánským sýrem Salát s mangem, kiwi a sýrem Salát ze sójových klíčků Klasický zelený salát Salát z vařeného hrachu Salát s lilkem, citronem a kapary Zelí s tvarohovou náplní a ořechy pekan Sladkokyselý artyčokový salát Salát s fenyklem, pomeranči a roketou Jarní salát z naklíčené dvouzrnky Podzimní salát Zimní salát Pestrý salát s naklíčenými semínky Salát s hruškami, ořechy a sýrem Klasický řecký salát Kuskusový salát Zelený salát s francouzskou zálivkou Míchaný salát z listové zeleniny Florentský salát Pestrobarevný salát Krémový celerový salát Míchaný ovocný salát s bulgurem

 

UKÁZKA RECEPTŮ:

 

Sójové placičky

500 g vařených rozmačkaných sójových bobů, 200 g vařené rýže natural, 1 cibule nadrobno pokrájená, 1 malá nastrouhaná mrkev, 100 g strouhanky, 2 lžíce sójové omáčky, 1 vejce, 50 g hrubé mouky, koření (kari, kmín, česnek), rostlinný olej na smažení

Všechny suroviny důkladně promícháme tak, aby se vytvořilo těsto. Z těsta tvoříme placičky, které smažíme na rostlinném oleji.

 

Zapečené sójové boby s houbami

500 g vařených sójových bobů, 200 g čerstvých hub, 40 g tuku na smažení, 1 vejce, ⅛ litru smetany, kmín, sůl, strouhanka na vysypání

Očištěné houby nakrájíme a podusíme na tuku se solí a kmínem. Přidáme vařené sójové boby, vejce, smetanu, promícháme a dáme do nádoby vymazané tukem a vysypané strouhankou. Zapečeme a podáváme se salátem.

 

Květáková zapékaná směs s mandlemi (4 porce)

1 květák, 2 čajové lžičky slunečnicového oleje, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 50 g nahrubo nasekaných mandlí, 50 g mletých mandlí, 1 polévková lžíce sójové omáčky, čerstvá majoránka

Květák rozebraný na růžičky vaříme zvolna v páře 10 až 15 minut, až je křehký. Zbylou vodu dáme stranou a květák přendáme do větší zapékací mísy. Na rozehřátém oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli a utřený česnek, přidáme sekané mandle a po 5 minutách smažení dáme směs na květák. Vodu z květáku doplníme na 300 ml a rozmícháme v ní mleté mandle, sójovou omáčku a 1 čajovou lžičku sekané majoránky a vlijeme na květák. Zapékáme 25 až 30 minut v předehřáté troubě při 180 ˚C. Podáváme s rýží nebo bramborami a dozdobíme dle chuti.

 

Mrkvové placičky s naklíčeným obilím

1 šálek naklíčeného obilí, 100 g celozrnné mouky, 2 mrkve, 1 menší cibule, 2 vejce, strouhanka, sůl, kurkuma, koriandr, rostlinný olej na smažení

Mrkev jemně nastrouháme a smícháme s ostatními surovinami. Tvoříme placičky, které obalujeme ve strouhance a smažíme na oleji po obou stranách.

 

Pikantní rýžová pánev

1 cibule, 20 g rostlinného tuku, 200 g rýže natural, 700 ml zeleninového vývaru, 3 mrkve, 1 pórek, 100 g rozinek, 120 g burských oříšků, 1 lžíce medu, 3 lžíce bílého vína, půl lžičky kurkumy, ¼ lžičky zázvoru, šťáva z ½ citronu, sůl

Na tuku podusíme nakrájenou cibuli, přidáme rýži, zeleninový vývar a vaříme asi 30 minut. Přidáme zeleninu, ořechy, rozinky a povaříme ještě 5 až 10 minut. Dochutíme medem, citronem, vínem a okořeníme.

 

Cibulové košíčky s kozím sýrem (8 porcí)

těsto: 175 g hladké mouky, 65 g másla, 25 g kozího sýra

náplň: 1 polévková lžíce slunečnicového oleje, 3 cibule, 175 g čerstvého kozího sýra, 2 vejce, 1 polévková lžíce smetany, 50 g kozího čedaru, 1 polévková lžíce estragonu, sůl, pepř černý

Do misky prosejeme mouku a smícháme ji s máslem, až začne připomínat strouhanku. Přidáme nastrouhaný sýr a vodu, aby se vytvořilo těsto, prohněteme, dáme do sáčku a necháme vychladit. Vychlazené těsto rozválíme a formou o průměru 12 cm vykrojíme 8 koleček, která vložíme do formiček o průměru 10 cm. Dna košíčků propíchneme vidličkou. Pečeme v předehřáté troubě 10 až 15 minut při 180 ˚C. Rozpálíme olej a na mírném ohni 20 až 25 minut smažíme dozlatova cibuli. Smícháme čerstvý kozí sýr s vejci, smetanou, nastrouhaným kozím čedarem a estragonem, osolíme, opepříme a přidáme osmaženou cibuli. Směsí naplníme předpečené košíčky a pečeme 20 až 25 minut dozlatova. Podáváme teplé nebo studené.

 

Tvarohové knedlíky s ovesnými vločkami

250 g tvarohu, 130 g ovesných vloček, 2 vejce, med, citron

Uvedené suroviny smícháme, uhněteme knedlíčky, které pomalu vaříme asi 15 minut. Podáváme se švestkovou omáčkou nebo sypané skořicovým cukrem a přelité máslem.