PRAMENY MOUDROSTI

 

Marie Mihulová – Milan Svoboda

  

 

 

Knížka nabízí moudrost křesťanských světců, mystiků a filosofů: Sv. Simeon, Sv. Augustin, Hildegarda z Bingenu, Silván z Athosu, Anděla z Foligna, Angelus Silesius, Tomáš Kempenský, Sv. Diadochos z Photiki, Juliana z Norwiche, Sv. Jan od Kříže, Sv. Hesychios, Mistr Eckhart, J. Á. Komenský, Tomáš Akvinský, Marguerita Porete, Jakub Böhme

 

 

 

 

UKÁZKA Z TEXTU:

Prameny moudrosti

Prameny mohou svojí čistou vodou poskytnout osvěžení tělu unavenému dlouhou cestou. I naše duše absolvuje dlouhou cestu tímto životem a také ona potřebuje čas od času osvěžení. Vhodné prameny se však v tomto případě hledají obtížněji, neboť jen chladná voda již nestačí. Duši unavené životní poutí však mohou občerstvení nabídnout prameny moudrosti, která je živou vodou pro vyprahlé lidské nitro. Společným rysem obou druhů pramenů musí být čistota. Jinak by jejich blahodárný vliv nebyl zaručen.

Následující stránky nabízejí odkaz těch, kteří nejprve osvěžení pro vlastní duši sami hledali a nakonec byli schopni z pramene moudrosti nabízet i ostatním. Životní moudrost zbavuje duši únavy, pomáhá jí pochopit, odkud a kam putuje, a odhaluje jí i cestu sebepoznání. Prameny na stránkách této knížky vycházejí z oblasti křesťanské. Jelikož se jedná o křesťanství vnitřní, čisté, nezatížené dogmaty ani zevními předpisy, má jeho odkaz univerzální charakter.

Boha nemohou nikdy spatřit ti, kteří se dívají jen svým fyzickým zrakem. Pro ty, kteří o Něm rozjímají v nitru, je Bůh všude, ale zároveň i za vším.

Sv. Simeon

 

Domněnka, že Boha lze uvidět v tomto fyzickém světě, nalézt Jej na odlehlém místě, nad oblaky nebo někde mezi hvězdami je naivní představou, vyplývající z neznalosti duchovních principů. Fyzický zrak není schopen, stejně jako ostatní smysly, vnímat celou realitu. Zachycuje pouze nepatrnou část energií, které nás obklopují a na jejichž základě vytváří obraz vnějšího světa. Jemnější formy energií není schopen zaznamenat, a tedy nemůže zachytit ani energii nejvyššího druhu neboli energii Božskou.

Člověk je však ve svém nitru obdařen schopností vnímat mimo úroveň smyslů velice jemné a subtilní energie duchovní povahy. Tuto schopnost musí vědomě rozvíjet, neboť je běžně zastřena mentálními nečistotami všeho druhu i díky převažující orientaci do vnějšího světa. Ponoření do nitra a vnitřní očista však postupně otvírá dveře do vyšších úrovní bytí, které tak přestávají být předmětem pouhé víry a stávají se skutečností poznávanou díky vlastní bezprostřední zkušenosti.


.